|
|
Regulace posttranslačních modifikací histonů a její využití v diagnostice a léčbě rakoviny plic
Marada, Kryštof ; Janoštiak, Radoslav (vedoucí práce) ; Červená, Klára (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí epigenetických mechanismů, tedy metylace DNA, nekódující RNA a posttranslační modifikace histonů. V rámci posttranslačních modifikací histonů je zde popsáno jejich pět v současnosti nejprozkoumanějších typů, tedy acetylace, metylace, fosforylace, ubiquitinylace a sumoylace. Dále obsahuje shrnutí modifikujících enzymů, jejichž funkcí je přidávání a odstraňování těchto epigenetických složek. A také popsání proteinů, které tyto složky rozpoznávají. Následuje popis toho, jak se epigenetické procesy podílejí na průběhu rakoviny. Zbylá část práce je věnována rakovině plic, jejím nejčastějším příčinám, jakými metodami se v současnosti léčí a jak by se při její léčbě dali využít posttranslační modifikace histonů. Většina této kapitoly je věnována inhibitorům histon deacetyláz, protože tyto inhibitory představují potenciál jakožto nová složka léčby rakoviny plic, což z nich také dělá cíl mnoha výzkumů.
|
|
|
Post-Translational Modifications of Nuclear and Non-Nuclear Proteins in Spermatozoa
Řimnáčová, Hedvika ; Nevoral, Jan (vedoucí práce) ; Krapf, Dario (oponent) ; Álvarez Rodríguez, Manuel (oponent)
Posttranslační modifikace jaderných a nejaderných proteinů ve spermiích Souhrn Kvůli početí potomka vyhledává pomoc asistovaných reprodukčních technologií (ART) stále více párů. Až za polovinou případů párové neplodnosti, stojí mužská neplodnost, která nezřídka končí diagnózou idiopatická (bez známé příčiny). Hledání nových ukazatelů mužské plodnosti, má proto velký význam pro diagnostiku mužské neplodnisti a případně pro selekci spermiích (ne)vhodných pro použití v ART. Post-translační modifikace (PTM) jaderných a nejaderných proteinů se zdají být vhodnými kandidáty pro takové ukazatele. Na jedné straně jsou PTM jaderných proteinů, protamínů a histonů, které odrážejí zralost chromatinu spermie, jeho připravenost na oplození a také kvalitu budoucího embrya. Na druhé straně jsou PTM nejaderných proteinů, zahrnující cytoplasmatické, cytoskeletární a membránové proteiny, které odrážejí schopnost spermie podstoupit hyperaktivaci, kapacitaci a akrosomální reakci, jinými slovy procesy, které jsou nezbytné pro nalezení a oplození oocytu. V této práci předpokládáme, že PTM jaderných a nejaderných proteinů odrážejí kvalitu spermií, a tak mohou sloužit jako selektivní ukazatele pro využití v ART. Dále předpokládáme, že přidání hydrogen sulfanu (H2S) do in vitro manipulačního média, zlepší motilitu a viabilitu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Modifikace chromatinu v souvislosti s "priming" fenoménem u rostlin
Marková, Hana ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Fischer, Lukáš (oponent)
Rostliny jsou v přirozeném prostředí vystaveny mnoha různým stresorům, kterým se musí dokázat přizpůsobit. Bylo zjištěno, že rostliny si mohou "zapamatovat" předchozí stresovou odpověď a na následné vystavení stejnému stresoru zareagovat rychleji a ve větší míře. Jedním z předpokládaných mechanismů tohoto tzv. "primingu" by mohly být změny na úrovni chromatinových modifikací. Modifikace chromatinu se zpravidla v průběhu stresové reakce dynamicky mění. Některé změny by však mohly zůstat trvalé, čímž by se vytvořila specifická, meioticky nebo mitoticky transmisibilní "stresová paměť". V případě mitoticky transmisibilní "stresové paměti" byl takový jev zatím pozorován u stresu v důsledku dehydratace, zasolení, mechanického poškození, kombinace různých stresorů a systémové rezistence na patogenní bakterie. Zatím se jedná jen o několik málo studií; už teď se ale ukazují rozdíly v reakci konkrétních genů, stejně jako závislost na délce stresového stimulu a délce period mezi prvním a druhým stresem. Velkým nedostatkem dosavadních studií je jejich zaměření pouze na histonové modifikace. Nicméně v rámci dosud studovaných chromatinových modifikací se zdá, že jako hlavní značka pro "priming" by mohla sloužit převážně H3K4me3. Naproti tomu modifikace H3K27me3 zřejmě jako "paměťová značka" neslouží. Na vyvození...
|
|
|
Izolace a charakterizace proteinů oviduktu podílejících se na tvorbě oviduktálního rezervoáru spermií u skotu
Kračmerová, Jana ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Tvorba oviduktálního rezervoáru spermií hraje důležitou roli v procesu fertilizace savčího vajíčka. Izolace a charakterizace některých komponent hovězího oviduktu účastnících se interakce spermií s povrchovými složkami oviduktu byla předmětem této studie. Byly připraveny dva afinitní nosiče obsahující imobilizované proteinové složky býčí semenné plasmy: jednak neseparované proteiny býčí semenné plasmy a jednak frakci fosforylcholin vázajících proteinů z býčí semenné plasmy. Tyto afinitní matrice pak byly použity pro studium interakcí imobilizovaných ligandů se složkami oviduktálních epithelů. Byly izolovány dva preparáty oviduktálních membránových proteinů oblasti isthmu: celkové membránové proteiny a apikální frakce membránových proteinů. Tyto membránové preparáty byly separovány pomocí afinitní chromatografie s použitím připravených afinitních nosičů. Afinitní chromatografie ani v jednom případě neposkytla dostatečné množství membránových složek interagujících s afinitními nosiči pro další studie. Dále byla pozornost věnována identifikaci čtyř proteinových zón detekovaných po elektroforetické separaci v přítomnosti SDS (relativní molekulová hmotnost 15 500 - 18 500) ve frakci apikálních membránových proteinů Tyto proteiny byly identifikován po elektroforetické separaci a tryptickém štěpení pomocí...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.